Hejtmani krajů spolu s primátorem hlavního města Prahy se dnes sešli na 8. zasedání Rady Asociace krajů ČR v Kostelci nad Ohří v Ústeckém kraji. Hlavním tématem jednání byla příprava klíčových bodů pro nadcházející jednání s novou vládou, které se uskuteční 16. března. Kraje chtějí otevřít zejména otázky financování, které zásadně ovlivňují jejich rozpočty i schopnost plánovat další rozvoj.

„Kraje se dlouhodobě potýkají s nejistotou v oblasti financování. Všechna zásadní témata, která dnes řešíme, mají společného jmenovatele, a to jsou peníze. Jsme připraveni vést debatu o úsporách a chápeme rozpočtová omezení státu, ale bez předvídatelného financování není možné odpovědně řídit kraj a plánovat investice,“ uvedl předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

Jedním z klíčových bodů je plánované zvyšování platových tarifů ve veřejné a státní správě, které není dostatečně kryto státním rozpočtem. Od dubna mají vzrůst platy úředníků, nepedagogických pracovníků a pracovníků v kultuře o 9 %, zdravotníků a sociálních pracovníků o 5 % a lékařů o 2 %.
„Kraje dnes financují výkon státní správy v přenesené působnosti zhruba z 35 procent ze svých vlastních rozpočtů. Navýšení platů vítáme, ale bez známé dohody o financování to pro kraje znamená další finanční zátěž,“ dodal předseda Asociace krajů.

Hejtmani se na dnešním jednání zabývali také novelou zákona o DPH a související otázkou takzvané dotace k ceně, která by měla přijít v platnost od roku 2028. Zavedení 12% sazby DPH u příjmů z veřejné dopravy by podle krajů mělo výrazné negativní dopady na jejich rozpočty i na rozpočty obcí. „Takový krok by znamenal buď nutnost zvýšit veřejné kompenzace, nebo tlak na zdražování jízdného. To by šlo proti veřejnému zájmu na dostupné dopravní obslužnosti. Jen pro Zlínský kraj by šlo o zhruba 200 milionů korun ročně navíc,“ upozornil Radim Holiš.

Na březnovém jednání s vládou chtějí kraje otevřít také otázku financování sociálních služeb pro rok 2026. Podle hejtmanů je avizované navýšení státních prostředků nedostatečné a neodpovídá reálným potřebám poskytovatelů ani demografickému vývoji. Dále riziko prohlubování regionálních nerovností v oblasti financování nepedagogických pracovníků ve školství. Současné nastavení rozpočtového určení daní podle krajů nezohledňuje počet žáků ani rozdíly mezi školami různých zřizovatelů. „Bez systémové změny může dojít k negativním dopadům na kvalitu vzdělávání i jeho dostupnost v jednotlivých regionech. Odborná diskuze o úpravě financování je nevyhnutelná,“ doplnil Radim Holiš.

Za klíčové hejtmani považují také otázku chybějících financí na opravy silnic II. a III. třídy, reformu rozpočtového určení daní, přípravu programového období Evropské unie 2028+, které určí budoucí priority dotačních fondů, a posílení spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu v oblasti podpory exportu a zapojení regionálních firem do mezinárodních aktivit.